Nous appartenons ensemble(5.část)

26. srpna 2013 v 22:11 | KristinaSalo |  Nous appartenons ensemble
Snad se líbí.Budu vděčná za každý komentář.Předem děkuju.Omlouvám se ten konec je tmavý a mě to nejde opravit je tam,ale není vidět.Jen když po něm přejedete myší

Pohled Klause:
Do pokoje vstoupil Elijah.Tvářil se ustaraně když mě viděl.Na stolek postavil sklenku a nalil ji plnou krve.Byl jsem mu vděčný za všechno.Nechal ji tam a koukl na mě.Bylo na něm vidět,že má strach.Nedivím se mu,Celé dny jsem byl zavřený tady ve svém pokoji sám.Nedávno jsem opět vyšel z pokoje.Nedivil bych se kdyby začal radostí tančit.Ticho prolomil Elijah.
"Klausi,teď budu pár dní mimo město"řekl a já kývl na souhlas.Otočil a,že půjde ven.Já jsem ho zastavil a nejspíš i překvapil,protože jsem udělal něco co bych normálně neudělal.

Pohled Elijahi:
Otočil jsem se a řekl si,že už pojedu mám nejvyšší čas.Když v tom mě zastavil Klausův hlas.
"Děkuju ti bratře za všechno.Chci ti říct,že Katarina je volná."na chvíli jsem oněměl.
"Není zač a děkuji ti."vyšel jsem ven a nasedl do svého auta.Za chvíli jsem byl už v letadle.Let byl příjemný.Jak jinak v 1.třídě.Zase jsem byl v Mystic Falls.V okolí tohohle malého města jsem prožil celý svůj lidský život.Na chvíli jsem vystoupil na náměstí a uviděl ji.Katarinu Petrovou upírku,kterou jsem miloval a miluji ji.Nejradši bych šel k ní a políbil jí,ale byl jsem tu především kvůli Caroline.Šel jsem zpátky k autu a dojel jsem k domu Caroline a její matky.Zazvonil jsem a šerifka mě pozvala dál.Po cestě ke pokoji Caroline mi vše řekla co se tu dělo.

Pohled Caroline:
Máma nakoukla do pokoje.Usmála se.
"Zlatíčko máš tu návštěvu."než jsem stačila něco říct tak zmizela.já jsem si jen poraženecky povzdechla.Tak kdo to bude?Tler,Elena,Stefan a...Moje myšlenky přerušil hlas,který bych právě teď tady nečekala.
"To jsem až tak nudná společnost?"
"Ty nikdy Elijaho.Ty nikdy nejsi nudná společnost."po dlouhé době jsem se usmála.
"Ahoj sestřičko"takhle mě nikdy ještě neoslovil bylo to příjemné.
"Ahoj.Co tu děláš?"zeptala jsem se a on si sedl ke mě a opřel se o čelo postele.
"Volal mi tvá matka,že už nevi co má s tebou dělat.Jestli bych s tebou nemohl promluvit a já jsem řekl,že se dostavím osobně."usmál se šťastným úsměvem.Nejradši bych se ho hned zeptala na Klause,ale teď bych to jen tak neustála.Radši jsem se zeptala co se děje.
"Co ten úsměv?Co se děje?Takhle se normálně neusmíváš."
"Klaus dal Katarině svobodu,ale ona o tom zatím neví."
"To je báječné!Bude moct být spolu.."byla jsem ráda s ním.Je zvláštní jak vám přítomnost jednoho člověka může pomoct.
"Pokud bude chtít."řekl smutně.
"No na to bych se podívala."po mých slovech nazvedl obočí,ale mlčel.Povídali jsme si dlouho do brzkého rána.Pak jsme oba usli nejdřív on a pak hned já.Dozvěděla jsem se,že Klaus je na tom podobně jako já.Zítra zajdu za Elenou a za Katherine.Řeknu jí to a na něčem se s ní domluvím.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lucka | 27. srpna 2013 v 6:59 | Reagovat

Nádhera,nádhera,nádhera :))

2 Mia Elizabeth | Web | 27. srpna 2013 v 20:05 | Reagovat

to bude zajímavá domluva :) jinak moc pěkný ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama