Nous appartenons ensemble(10.část)

17. září 2013 v 22:14 | KristinaSalo |  Nous appartenons ensemble
Kratší díl.Konečně jsem odtrhla od psaní povídky do soutěže pořádané Wer.Bude to asi má nejdelší povídka:)
Zanechte komentář,stačí jen nějaký smajlík.Děkuju!


Pohled Elijahi:
Chyběla mi.Celou tu dobu mi chyběla,ale nedával jsem to nějak znát.Moc dobře vím,že to na mě nějak poznala.
"Jak se daří tobě?"zeptal jsem se.
"Jde to.Občas líp,ale vetšinou ne moc dobře"věděl jsem jak to myslí.Já bych na tom byl nejspíš podobně kdybych neměl svou rodinu,která mě tolik zaměstnává.Chtěla něco říct,ale začaly zvonit hodiny na věži.Bylo půl deváté.Bez přemýšleni jsem se k ní sklonil a jemně ji políbil.Tenhle polibek mě bude budit ze spaní.To z jistotou vím.Upíří rychlostí jsem se vydal k autu.Dojel jsem před dům Caroline.Kde už přecházela sem a tam právě zmíněná upírka.Jakmile mě viděla tak me probodla pohledem.Za tvářil jsem nejspíš legračně,protože hned poté se začala smát.Nastoupila do auta.
"Dobré ráno"pozdravil jsem ji.
"Dobré ráno"odvětila mi.Zapla rádio nechala to pokud se nemílím na nějaké metalové stanici.Řeknu li,že to není můj oblíbený žánr.Nikdy jsem nechápal metalové nadšence.Pokud jde o jiné žánry tak tan to do jisté hranice chápu.Dojeli jsme k penzionu Salvatorů.
"Snad to přežiješ ve zdraví"zamumlala směrem ke mě.Nechápavě jsem se na ni podíval.
"Neví o tobě ani to,že jsi ve městě."vysvětlila mi mezitím co jsme šli do penzionu.Vstoupili jsme do vnitř a Caroline nás vedla do jídelny.V místnosti probíhala hlasitá konverzace a vládla zde přátelská atmosféra.U stolu seděli Damon,Elena,Tyler,Matt a Jeremy.Byli zde dvě volná místa.Hovor utichl jakmile vstoupila Caroline chvíli ji pozorovali a jako na povel se všichni podívali na mne.Tyler který byl na půl cesty ke Caroline se zastavil,protože ona couvla blíže ke mě.

Pohled Caroline:
Byla jsem na Elijahu trochu naštvaná,ale mé naštváni ihned zmizelo.Protože se na mě podíval psí pohledem.K němu se to vůbec nehodí a tak jsem se začala smát.Teď jsem ráda,že je tu semnou.Tyler se zvedl a chtěl jít za mnou.Nevím proč,ale couvla jsem k Elijahovi.Hledala jsem u něj trochu podpory a tu jsem dostala.Sklonil se a pošeptal mi do ucha:
"Neboj se jich.Jsem tu s tebou a navíc jsi přítelkyně mého bratra.To chce trpělivost,odvahu a tisíc jíných věcí"pousmála jsem se.Když to vezmu kolem a kolem tak má pravdu.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucka | 17. září 2013 v 22:26 | Reagovat

Zase úžasné :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama